Jsou sice menší, ale o to blíž mají ke svým klientům. Nenabízejí tisíce metrů obchodních ploch a restaurační provozy na nich se nepočítají na desítky, přesto jsou oblíbená. Nechybí jim často ambiciózní plány ani vůle spolupracovat s partnery v jejich regionech. Řeč je o mezinárodních letištích, kterým jsme si navykli říkat regionální. Jak se jim dařilo v loňském roce a jaké plány mají pro příští měsíce? To jsme zjišťovali u jejich nejvyšších manažerů.
Brno
Mezinárodním letištěm Brno-Tuřany v roce 2009 prošlo v pravidelné a nepravidelné osobní dopravě celkem 440 tisíc cestujících. V meziročním srovnání jde o pokles o 13 procent, vliv recese je zřejmý. Snížení počtu odbavených cestujících se dotklo pravidelné i charterové dopravy. „Na pravidelných linkách ubylo 24 procent cestujících na celkových 166 tisíc, charterová doprava zaznamenala 275 tisíc cestujících, což je o 4 procenta méně oproti roku 2008, ovšem srovnáme-li roky 2007 a 2009, pak je na tom rok 2009 o 10 procent lépe,“ interpretuje statistiky ředitel letiště Tomáš Plaček.
Od něj jsme získali také další podrobnější informace o linkách operovaných z brněnského letiště. Pravidelný spoj Českých aerolinií Praha – Brno zaznamenal zlepšení o 18 procent na necelých 43 tisíc cestujících. Hlavní podíl na tom má zvýšení počtu frekvencí od podzimu 2008 na čtyři spoje denně. Ryanair provozující linku Londýn – Brno v průběhu jara zrušil značný počet letů z důvodu pozdních dodávek nových letadel od výrobce Boeing, od října navíc snížil počet frekvencí ze sedmi na čtyři týdně. „Snížením přepravní kapacity dopravce proto došlo poprvé od roku 2005 k poklesu počtu cestujících mezi Brnem a Londýnem o 15 procent na 101 tisíc cestujících,“ uvádí Plaček. Pravidelným spojem Moskva (letiště Vnukovo) – Brno cestovalo 21 tisíc osob. Linku provozuje moskevská společnost Atlant-Soyuz celoročně každou středu a neděli.
K výkonům letiště pak ředitel dodává: „Nejvíce byly odbavovací prostory zatíženy tradičně v měsíci červenci, kdy jsme odbavili na pravidelných a charterových letech celkem 83 tisíc cestujících. Celkový počet vzletů a přistání činil 30 513, z toho komerční letecká přeprava 6 860 pohybů.“
Hlavní novinkou loňského roku bylo dokončení druhé (závěrečné) etapy rekonstrukce příletové odbavovací haly před zahájením hlavní turistické sezony. Kromě celkové rekonstrukce vnitřních prostor a fasády se také zdvojnásobila kapacita výdeje příletových zavazadel instalací nového karuselového dopravníku. „V nové odletové hale, uvedené do provozu v září 2006, jsme doplnili sedačky a pro rodiče s dětmi jsou k dispozici dětské koutky v odletové části Schengen i Non-Schengen,“ říká Tomáš Plaček.
Na dotaz ohledně novinek pro letošní rok a plánů na příští měsíce pak ředitel brněnského letiště odpovídá, že i přes značně těžkou situaci, která panuje v letecké dopravě, lze v letovém řádu najít novinky či vylepšení. Připomíná zejména červnové zahájení provozu na pravidelné lince Brno – Zadar, kterou dvakrát týdně provozuje společnost JOB AIR Central Connect Airlines. „Zatím je spoj plánován na letní sezonu, pokud bude zájem stálý, uvažuje dopravce o celoročním provozu,“ naznačuje Plaček. Na lince do Moskvy se od začátku letního letového řádu navýšil počet spojů ze dvou týdně na tři. Pravidelná doprava ČSA přes Prahu se ustálila na čtyřech letech za den a těší se stabilnímu zájmu klientů, zejména z podnikatelské sféry. Letní turistický provoz z Brna prožívá podle ředitele další meziroční pokles skoro o 20 procent. I přesto je možno si v letovém řádu z Brna vybrat ze široké nabídky 26 destinací v 7 zemích.
Ostrava
Počtem 307 130 cestujících a 16 152 pohybů letadel v loňském roce je Letiště Leoše Janáčka Ostrava druhým největším regionálním vzdušným přístavem. Uplynulý rok byl v Ostravě ve znamení mírného poklesu výkonů, ale také novinek. „V záři 2009 zahájila provoz nová linka Ostrava – Mnichov společnosti JOB AIR – Central Connect Airlines,“ uvádí ředitel letiště Pavel Schneider. Linka je operována vždy v pondělí, středu a pátek.
„Co se týká investic, pokračovali jsme v projektech, které čerpají dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Jsou to projekty, které zahrnují pořízení vybraných strojů a zařízení tak, aby byly splněny nové bezpečnostní předpisy EU a technické předpisy dle ICAO legislativy. Jedná se především o bezpečnostní, hasicí, záchrannou a vyprošťovací techniku. Projekty plynule přecházejí i do roku 2010,“ doplňuje ředitel.
Další rozvoj přišel v letošním roce. V lednu se podařilo odstartovat seriál charterových letů do Tel Avivu, který fungoval po dobu zimního letového řádu. V současnosti se jedná o jeho opětovném spuštění na podzim tohoto roku. Zároveň podle Pavla Schneidera pokračují investice v rámci již nastartovaných projektů. „Ve spolupráci s vlastníkem letiště, Moravskoslezským krajem, byly zahájeny práce na rozšíření centrální odbavovací plochy. První část projektu už je ukončena, odbavovací plocha byla rozšířena z původních čtyř stání pro letouny na sedm, což nám umožní dostatečně využít kapacitu odbavovací haly a zároveň dodržovat bezpečnostní předpisy,“ vysvětluje Schneider.
Výkony letiště budou ovlivněny hospodářskou krizí, očekává. Co se týká cestujících a počtu pohybů, očekává Pavel Schneider v letošním roce asi desetiprocentní meziroční pokles. „Výkony budou pravděpodobně ještě ovlivňovány hospodářskou krizí, která ovlivňuje zejména spotřebu tzv. luxusních statků spotřebitelů, kteří v rámci úspor domácností omezují nadstandardní výdaje, jako je například i nákup dovolené. Téměř nemožné je odhadnout vývoj množství přepravovaného zboží. Záleží na poptávce, nepředpokládáme výrazný pokles, spíš mírný vzestup,“ uzavírá ředitel ostravského letiště.
Karlovy Vary
Provozovatelem karlovarského letiště je kraj, který vzdušný přístav převzal přesně před šesti lety. Od té doby se mnohé změnilo. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet odbavených cestujících 25 687, o pět let později již statistiky vykázaly hodnotu 70 620. Rok 2009 byl podle ředitele Letiště Karlovy Vary Václava Černého kvůli ekonomické krizi poznamenán asi desetiprocentním poklesem počtu odbavených pasažérů, přesně jich bylo 63 231. Údaje nezahrnují tranzitní cestující. Co do počtu cestujících je karlovarské letiště mezi regionálními aeroporty třetí.
Nejvýznamnější událostí loňského roku bylo pro letiště v Karlových Varech otevření nové odbavovací haly. „Hala byla slavnostně uvedena do provozu 20. května 2009 za účasti hejtmana Karlovarského kraje PaedDr. Josefa Novotného a náměstka ministra dopravy ČR Ing. Ivo Vykydala. Tento akt, kterého se zúčastnilo okolo stovky pozvaných hostů, tak symbolicky ukončil prvních pět let provozu letiště ve vlastnictví Karlovarského kraje a zároveň poslední etapu základní modernizace karlovarského letiště,“ vzpomíná Václav Černý. Připomíná také, že zásadní přestavbou vyplývající z požadavků schengenské dohody prošla loni také původní odbavovací hala.
Pokud jde o novinky letošního roku, ředitel Černý napovídá, že budou zaměřeny na zvýšení kvality poskytovaných služeb. Konkrétně zmiňuje zprovoznění nového VIP salonku a Business salonku, spuštění bezplatného wi-fi připojení k internetu nebo instalaci bankomatu ve veřejné části odbavovací haly. V letošním roce očekává vedení společnosti Letiště Karlovy Vary zhruba 65 000 odbavených cestujících, a to na linkách do Moskvy, Petrohradu a v letní sezoně také do Antalye. Další plány letiště pak Václav Černý pouze naznačuje: „Naší hlavní snahou je podpořit rozvoj sítě leteckých spojení z/do Karlových Varů. Za tímto účelem jsme v letošním roce zahájili spolupráci s renomovanou německou poradenskou společností Lufthansa Consulting GmbH. Výsledky této spolupráce oznámíme na podzim tohoto roku.“
Pardubice
Pardubické letiště v loňském roce vykázalo 49 032 odbavených cestujících a 994 pohybů letadel, čímž se mezi regionálními mezinárodními letišti zařadilo na čtvrté místo. „Loňský rok byl ve znamení zásadního poklesu výkonů letiště. Hlavním důvodem byl prudký pokles počtu charterových letů z Ruska, jenž trval celý rok, zlepšení se projevilo až ke konci roku,“ uvádí ředitel letiště Vít Málek. „Naopak očekávaný pokles v počtu charterových letů v letní sezoně 2009 pro české cestovní kanceláře z důvodů menší poptávky lidí po zahraniční dovolené vlivem krize se neprojevil,“ dodává. Poptávka veřejnosti po odletu na dovolenou z Pardubic byla podle jeho slov jako každým rokem velká a odlétány byly všechny plánované lety. „Bohužel přes značný zájem o odlet z Pardubic musí veřejnost vybírat z poměrně úzké nabídky destinací, která není buď vůbec, anebo jen minimálně rozšiřována,“ konstatuje Málek.
Pokud jde o služby cestujícím, v loňském roce byly podle ředitele rozšířeny o duty free obchod. V letošním roce pak byla rozšířena neveřejná část odletové haly pardubického letiště a byla vybudována nová restaurace ve veřejné části. V červnu byla dokončena rekonstrukce přibližovacího a dráhového světelného zabezpečení.
A jaká má vedení společnosti East Bohemian Airport, která letiště spravuje, očekávání od letošního roku? Veskrze optimistické. „Výsledky pro tento rok odhadujeme okolo 60 tisíc cestujících,“ plánuje Málek. Rozvojové plány pro příští rok se týkají infrastruktury letiště. Na léta 2011 – 2012 je plánován projekt obsahující výstavbu skladu leteckých pohonných hmot, technického dvora a rozšíření pojezdových drah a odbavovací plochy.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Letiště Brno, Letiště Leoše Janáčka Ostrava,
Letiště Karlovy Vary a Petr Huňáček
Letiště
Inflight Restaurant - restaurace
Aviette Bar - bufet / rychlé občerstvení
Starobrno Bar - bar
